Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Doug Aldrich (Whitesnake, Doug Aldrich´s Steam Roller, Burning Rain): Hlavní věc je být kreativní
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Doug Aldrich (Whitesnake, Doug Aldrich´s Steam Roller, Burning Rain): Hlavní věc je být kreativní

Neskrývám, že za tímto rozhovorem a vůbec za celou návštěvou koncertu projektu STEAM ROLLER, stála má vášeň pro tvorbu Ronnieho Jamese Dia. Právě díky skupině DIO jsem věděl, kdo že to pod hlavičkou DOUG ALDRICH´S STEAM ROLLER míří do České republiky. Kytarista Doug Aldrich, dle mého soudu skromný virtuóz, spolu se svými parťáky z WHITESNAKE (Michaelem Devinem a Brianem Tichym). Ano, tak u toho jsem opravdu nemohl chybět. Navíc s možností rozhovoru právě s Dougem. Ačkoli časový limit pro rozhovor byl omezený na patnáct minut – a věřte, že v tomto případě velmi bolel, protože otázek jsem měl spoustu – doufám, že to nejdůležitější se podařilo probrat. A nebude těžké odhadnout jedno z oněch důležitých témat. Nu, hezké čtení a užijte si videopozdrav.

Jste na turné po Evropě. Kolik jste zatím odehráli koncertů a jaká byla odezva?

Myslím, že jsme udělali asi deset koncertů. Šest v Německu, v Helsinkách, ve Stockholmu. Včera jsme hráli v Praze. Takže devět nebo deset. Ale odezva byla skvělá. Víš, toto není regulérní kapela, není to moje skupina. Je to něco, o čem jsme ve WHITESNAKE mluvili a je fajn, že můžeme vyrazit a trochu jamovat. Začalo to vlastně tak, že nás nejprve pozvali na akci od Marshalla.

Ano, výročí padesát let.

No, padesát let bylo vlastně něco jiného.

Aha.

Bylo to krátké turné po Německu. Šlo to velmi dobře, lidem se to líbilo a žádali nás, abychom přijeli znovu. A tak jsme si řekli, že když už jsme tady, tak bychom tu měli zůstat na tour. Takže měli jsme skvělou odezvu. Naše koncerty, to je zábavná noc plná muziky. Super věc je ta, že je to velmi volné. Pro skladby, které hrajeme v klubech, nemáme limity nebo pravidla. Můžeme hrát dvě nebo čtyři hodiny.

Ano, podle toho, jaká je atmosféra a co chtějí lidé.

Jo a opravu každou noc hrajeme každou píseň jinak. Máme vždy jiný setlist. Možná začínáme stejnou písničkou nebo tak něco, ale pak odtud začínáme a někdo začne něco hrát, někdo se připojí. A co se týče věcí od WHITESNAKE, hrajeme je ve velmi jiné podobě, velmi bluesové. Někdy hrajeme něco, co by normálně bylo velmi heavy v takové jemnější, tišší podobě. Nebo něco, co je heavy, děláme v bluesové podobě. Různě to měníme a děláme to celou dobu.

Takže jsi docela představil kapelu, což byla jedna z věcí, na které jsem se chtěl zeptat, takže paráda. Co včerejší koncert v Praze? Jak jste si ho užili? Tuším, že to bylo vaše první vystoupení jako STEAM ROLLER v České republice, takže jaká byla atmosféra? Byli tam lidé, užili jste si klub?

Jo, klub byl úžasný, opravdu, opravdu skvělý klub, výborný personál, parádní zvuk. A lidé byli elektrizující. Začali jsme kousek po deváté, skončili jsme asi po dvou a půl hodině. Každý si to užíval a všichni měli úsměvy na tvářích. Protože jsme poprvé v České republice, Brian vymyslel malou rapovou písničku nazvanou „Czech, Czech, Czech, Czech, Czech Republic“, ve které jsme se k němu přidali. A lidé to doslova žrali. A pak jsme dali kousek „Smoke On The Water“, nechali jsme ale zpívat lidi. Takže to nakonec celé odzpívali sami.

Opravdu to zpívali celé oni?

Jo, bylo to úžasné. A dneska kdo ví, co uděláme dneska.

Cokoli vás napadne.

Jo, jak jsem říkal, hrajeme něco od WHITESNAKE, LED ZEPPELIN, Stevieho Wondera, Michaela Jacksona, BEASTIE BOYS. Prostě to záleží.

Žádná omezení a vše co jde z vašeho srdce. Takže jsi dobře představil kapelu…

Mohu to udělat ještě jednou. Michael Devin (baskytarista, pozn. autora) a Brian Tichy (bubeník, pozn. autora), to je hnací rytmická sekce. Michael Devin je hlavní zpěvák, Brian a já taky zpíváme, takže na pódiu máme vlastně šest nástrojů místo tří, když to dáš dohromady, což je fakt paráda.

Zbývá vám asi deset koncertů včetně tohoto. Co se chystáte dělat po konci turné? Víš, je STEAM ROLLER jen projekt na turné nebo chystáte i CD?

V tuto chvíli je to jen tour projekt, ale začínáme mluvit i o tom, že bychom něco nahráli. Něco živého. Mohli bychom nahrát nějaké studiové věci, ale přemýšlíme spíš o něčem živém. Protože ty skladby hrajeme v opravdu odlišných verzích, takže lidé by měli na co vzpomínat. V tuto chvíli to ale necháme na koncertování. Až se vrátím domů, bude potřeba pracovat na věcech pro WHITESNAKE. Víš, připravuje se turné na příští rok, edituje se DVD a chystají se nové verze skladeb pro živé dvojCD.

To DVD by mělo být již skoro hotové.

Ano, už jen nějaké vizuální editování. A pak taky mám projekt BURNING RAIN, máme připravené CD k nahrávání. Rád bych to vypustil někdy v listopadu nebo prosinci.

Slyšel jsem, že by to mělo být produkované Michaelem Devinem.

Ne, ne, mělo by to být koprodukované chlapíkem, co se jmenuje Wyn Davis. Produkoval hodně různých kapel v 80. letech, hlavně s Ronniem, dělal posledních šest nebo osm nahrávek Dia včetně živého materiálu, na kterém jsem taky byl. Myslím, že to pro nás bude dobrá volba. Nechci na tom trávit moc času, ale skladby jsou opravdu dobré a máme tam skvělého zpěváka Keitha St. Johna.

O tom zpěvákovi jsem nikdy neslyšel.

Zpíval posledních deset nebo patnáct let u MONTROSE. A udělal dvě nahrávky právě BURNING RAIN.

Co čistě tvé sólo album, kde by ses věnoval více méně jen instrumentálním skladbám. Viděl jsem, že poslední deska „Alter Ego“ vyšla před deseti lety, nejsou nějaké plány?

Řekl bych, že ne. Možná píseň tu a tam, ale mám tolik projektů a prioritou jsou WHITESNAKE a BURNING RAIN, takže v tuto chvíli ne.

Když mluvíme o WHITESNAKE, zdá se, že spolu s klukama ze STEAM ROLLER trávíte hodně času. Hodně spolupracujete, hodně jezdíte po koncertech. Kdo je tedy tou hlavní silou ve WHITESNAKE? Je to opravdu David nebo vy?

Ne, o tom není třeba diskutovat, David je hlavní osoba, hnací síla. On dělá hlavní rozhodnutí, on plánuje. Každý tam samozřejmě nějak přispíváme. Já mám velké štěstí, že s ním můžu pracovat a dělat hudbu, která ho může inspirovat, a na to jsem velmi hrdý. Ale nakonec je to stejně jeho kapela, on je šéf a my sledujeme jeho hudební směřování a snažíme se dělat to nejlépe, jak to jen jde.

Další velká legenda, s níž jsi mohl spolupracovat, byl Ronnie James Dio. Dovol mi pár otázek na něj. Nahrál jsi s ním „Killing The Dragon“ a nějaké živé věci a pak jsi odešel. Jak vzpomínáš na nahrávání „Killing The Dragon“? Jaký byl ten proces?

Začali skládat bicí. Nahrávali to album živě, jako kapela, takže začali hrát a snímali bicí. Začali tedy ten proces, ale nefungovalo to. Tak se rozhodli udělat změnu u kytary a Jimmy Bain (baskytarista, pozn. autora) mě požádal, abych setkal s Ronniem. Setkali jsme se, on se mě zeptal, co si o tom myslím a já na to: „Jo, jdem do toho.“ Takže hned po Vánocích, 26. prosince jsme se potkali a už 27. prosince 2001 jsem šel do studia. Naučil jsem se písničky, které existovaly a nahrál je. Nahrál jsem všechny kytary. Objevily se spekulace, že na nahrávce byl Craig (Goldy, kytarista DIO, kterého nahradil pro „Killing The Dragon právě Doug pozn. autora), ale ne, vše jsem nahrál já. Už měli devět písniček a já pak spolupracoval na dvou dalších. Víš, když posloucháš kus hudby, tak přemýšlíš, co tomu chybí, co dalšího by mohlo album potřebovat. Potřebuje rychlou písničku, heavy písničku, baladu? Doplnil jsem, co bylo potřeba. Myslel jsem, že tam chybí nějaký heavy riff, což byla písnička „Scream“.

Takže jsi spolupracoval na „Scream“ a ještě?

„Scream“ a „Along Comes A Spider“, která je nyní shodou okolností na novém výběru „The Very Beast Of Dio II“.
Byla to skvělá zkušenost, okamžitě jsme se s Ronniem spřátelili. Pořád vidím Ronnieho. Tady je mixážní pult, tady zvukový inženýr, tady je vybavení, tady sedí Ronnie, luští křížovku. A já sedím a hraju na kytaru. Bylo to úžasné, víš co, něco jsem hrál a povídám: „Hej Ronnie, co si o tom myslíš?“
A on na to: „Ha?“
„No co si myslíš?“
„Joooo, jooo, to zní skvěle.“
Byl velmi inspirativní. Byl se mnou v místnosti.

Takže jsi mohl cítit jeho reakce.


Ano, byla tam vzájemná energie. Když slyšel něco, co se mu líbilo, povídal: „Jo, to je brilantní, ale myslím, že tohle můžeš vzít ještě dál, rozpracovat to.“ Tak jsem na tom pracoval dál. Byl velmi inspirativní.

Takže si Ronnieho pamatuješ jako milou osobu. Po jeho smrti se objevily na internetu spousty zpráv o tom, jak byl Ronníe perfektní, takže to můžeš potvrdit.

Absolutně a obzvláště na své fanoušky nedal dopustit. Miloval je. Vzal by veškerý čas na světě, který by měl, aby ho věnoval svým fanouškům. Víš, když se jelo turné po Americe nebo někde, čekaly nás dlouhé cesty na další koncerty. Vše bylo naloženo, zapakováno, vše bylo v autobuse a Ronnie pořád rozdával autogramy. Lidé z týmu mu říkali: „Hej Ronnie, musíme jet, musíme se dostat do dalšího města.“
A on na ně: „Jděte do hajzlu chlapi, tohle jsou mí fanoušci.“
A oni na to: „No tak, Ronnie, pojď, musíme jet.“
Víš co tím myslím? Když jeden den odjedeš pozdě, potom ten druhý je obtížnější, aby ses aklimatizoval. Ale Ronnie byl skvělý muž a jak jsem říkal velmi inspirativní.

O tom jsem hodně četl.

Dal mi velkou příležitost. On byl ten, kdo mě postrčil, takže mě pak David mohl najít. Byl jsem požehnaný tím, že jsem mohl pracovat s oběma. Pro mě je Ronnie nejlepší metalový zpěvák a David nejlepší hard rockový zpěvák. Mohl jsem pracovat s oběma. Oba pracovali s Ritche Blackmorem, jeden pracoval s Tony Iommim, jeden s Jimmy Pagem. Je to tak skvělé, chlape.

Kromě tohoto, ještě před Ronniem a WHITESNAKE ses snažil dostat ke KISS…

Nesnažil jsem se, to bylo před mnoha a mnoha lety, bylo mi 18 a pozvali mě na přijímací zkoušku. Šel jsem tam, ale byl jsem ještě dítě, poznali, že jsem byl ještě mladý.

Ale určitě máš mnoho zkušeností. Můžeš říct, jaká je nejdůležitější zkušenost v tvém hudebním životě? Jsem si jistý, že jich ještě spoustu získáš, ale přesto...

Chci určitě pokračovat a dál se rozvíjet. Je to prostě ten proces tvorby hudby. Ten miluji. Koncertování je super, je to zábava a uvidíš dneska, jsou momenty, kdy to funguje a říkáš si: „Wow, to je super.“ Ale ta hlavní věc je být kreativní. Skládat. Třeba když píšu pro Davida. Chlape, je úplně jedno, co se v tvém životě děje, všechno může být v prdeli, ale když napíšeš novou písničku pro Davida, je dobrá a oběma se líbí, je to jako balzám na duši. Jsi pak takový spokojený ve svém srdci. A to je nejlepší.

http://www.dougaldrich.com/

{flv}doug_aldrich{/flv}

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit