Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Anathema, The Ocean, Petter Carlson – 23.11.2010 – Exit Chmelnice, Praha
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Anathema, The Ocean, Petter Carlson – 23.11.2010 – Exit Chmelnice, Praha

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Týden před touto akcí se pro mě nesl ve znamení mého milovaného old school thrashe. Přijely k nám totiž ne příliš známé, zato pro pár srdcařů kultovní, bandy NECRONOMICON, VULCANO a WEHRMACHT, přičemž někteří z nich zavítali do ČR vůbec poprvé. Musím si však přiznat, že poté co jsem si propláchl hlavu tímto zvukovým bordelem, po němž mi ještě notnou dobu hučelo v uších, to chtělo nějakou změnu. A tou mělo být vystoupení legendární britské ANATHEMY, jedněch z pionýrů klasického doom metalu, kteří však již široce přesahují jeho mantinely.

Venku se oproti předchozím pár týdnům příznačně ochladilo a listopad nám ukázal svou klasickou tvář. S těmito pocity jsem dorazil do Exitu. Bohužel až krátce po osmé, protože dříve mi to povinnosti nedovolily. Nátřesk v klubu mi již zezačátku vyrazil dech. Takhle naplněný  jsem ho snad ještě nikdy neviděl. Na jednu stranu to bylo dobré, jak pro pořadatele a kapelu, tak i pro hustotu atmosféry v klubu. Na druhou stranu mě to celkem otrávilo z důvodu, že jsem zde zvyklý na domácké prostředí, kde nemusíš nikoho hledat, nemusíš se tlačit v davu, během vystoupení si odskočíš k baru pro pivko a v poklidu se vrátíš přímo k pódiu….ale konec lamentací. Na stagi to již slušně vře a já se dozvídám, že parta na pódiu je již druhý účinkující dnešního večera – němečtí THE  OCEAN. Ti předvádí velmi energické a emocemi nabité vystoupení. Jejich produkce mě poměrně příjemně překvapuje. Hudebně i vokálně se pohybují řekněme v post-metalových, post-HC či post-rockových vodách, jako kapely typu ISIS a to mě rozhodně neuráží. Je vidět, že lidi, kteří tuto scénu aktivně sledují, již účinkující dobře znají a tak si koncert patřičně užívají. Kapela střídá atmosférické post-rockové plochy s energickými riffovými pasážemi doplněnými vokálem, který je také typický pro takovýto druh hudby. Její členové přitom dost specifickým způsobem (trhané pohyby s kytarami) paří a vše umocňují LED diody po stranách, střídající převážně temné odstíny modré, zelené a červené. Moc zajímavý hudební zážitek.

AnathemaNásledují masové fronty na pivo, na záchod atd. Ty ukončuje až nástup hlavní hvězdy večera. ANATHEMA začíná zvolna a předvádí především songy z novinkového alba a vůbec spíše novější věci (které žel nemám na rozdíl od „klasičtější“ starší tvorby naposlouchané). Možná bych sice uvítal na úvod něco klasičtějšího, či sem tam zařadit mezi blok spíše pomalejších skladeb něco svižnějšího a rychlejšího, avšak koncert na druhou stranu takto dostává jinou a specifickou atmosféru. A většina fanoušků (kteří jsou mimochodem od pohledu mnohem více z řad „běžných lidí“, než klasických metaláků) je, jak se zdá, spokojena. Přestože některé songy zní spíše jako intra a ANATHEMA v poslední době již notně změnila tvář od svých začátků a období v 90.letech a zabrousila až do pop-rockových vod se specifickou atmosférou, je koncert rozhodně zajímavým a pro mě osobně celkem nevšedním zážitkem. Hodně songů je obohaceno o vokály pohledné zpěvačky a oba zpívající kytaristé své instrumenty často vymění za elektroakustiku a dávají většině z nich spíše baladický ráz. Do toho všeho příhodné, spíše ponuřejší osvětlení (tentokrát však již bez LED diod). Takto se vystoupení za spokojených ohlasů davu nese až do poloviny. Pak přichází (mnou již nějakou tu dobu očekávané) zrychlení a mírné vytržení z letargie klasickou svižnou peckou „Empty“  a dále „Lost Control“z legendárního alba „Alternative 4.“ Moje očekávání, že  koncert bude nyní pokračovat především v duchu starších a přece jen metalovějších skladeb, se však ukazuje jako liché. Pokračuje se totiž v kolejích nastolených v první polovině vystoupení. Před blokem posledních čtyř skladeb slyšíme sólo na elektroakustiku, které jistě zahřálo srdéčko nejedné romantické duše, a pak se již dohrává v duchu klábosení s publikem v předních řadách a takového divadla s muzikou. Na závěr přichází rozlučka v podobě další klasiky „Fragile Dreams“, na níž osobně čekám v podstatě již od začátku. Proto si ji taky náležitě užiju, stejně jako celé publikum, které při ní přeci jen ožije ještě více, než kdykoli předtím a jeho nadpoloviční většina ji takřka celou odzpívá a odtleská.

Tolik k dnešnímu vystoupení. Co říci na závěr? Mám tak trochu smíšené pocity. Na jednu stranu, jak jsem již nastínil v úvodu, hudebně to pro mě byla příjemná změna. Především jsem rád poznal zajímavou kapelu THE OCEAN. Atmosféra v klubu byla rovněž špičková a elektrizující, především díky počtu cca 450 platících diváků, kteří se koncertu účastnili vesměs skutečně aktivně. Docela mě překvapilo, jak velkou skupinou vskutku ANATHEMA je. Na druhou stranu jsem si její vystoupení mnohem více užil na Brutal Assaultu 2008 (kde byly mimochodem pecky „Fragile Dreams“ a „Empty“ odpáleny již zezačátku), které bylo kratší, ale o to energičtější, což bylo samozřejmě dáno i odlišným a mně více vyhovujícím playlistem. ANATHEMA se pochopitelně vyvíjí a svou hudební produkcí oslovuje čím dál širší masy, kterým takovéto směřování evidentně vyhovuje. Já sám, jakožto přece jen především metalák, jenž emocím v hudbě potřebuje přidat nějakou tu energii, jsem byl však trochu zklamaný z toho, že z dost dlouhého vystoupení (cca 2 hodiny a 21 songů) byla drtivá většina v podstatě jen balada a atmosférická plocha. Uvítal bych rozmanitější playlist, více střídání rychlejších a energičtějších skladeb s pomalejšími baladičtějšími a i mírné zkrácení délky, která měla rovněž svůj podíl na určité stagnaci až vyšumění vystoupení v druhé polovině. Je mi však jasné, že v tomto názoru budu nejspíš v menšině, a tak alespoň většina diváků evidentně dostala to, co chtěla.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit