Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Mike Terrana, Dark Gamballe, Second Chance – 13.4.2011 – Exit Chmelnice, Praha
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Mike Terrana, Dark Gamballe, Second Chance – 13.4.2011 – Exit Chmelnice, Praha

Hodnocení uživatelů:  / 13
NejhoršíNejlepší 

Rock and rollový bubeník, jak označuje sám sebe, sexy miláček českého publika, jak ho označují jiní, zkrátka geniální bubenický mistr Mike Terrana se ukázal v Praze, kde započal čtyřdenní turné po České republice se svým sólovým projektem SINFONICA.

První zastávka se konala v pražském Exitu Chmelnice. Když jsem dorazila na místo, před klubem už postávalo pár černooděnců, kteří byli po malé chvíli vpuštěni dovnitř, aby si mohli vyposlechnout Mikovo neskutečné show.

Ke každému vystoupení neodmyslitelně patří nějaká ta předkapela, která publikum naladí na správnou vlnu a trochu rozdovádí. Středeční koncert nebyl výjimkou, a tak se na pódium, na kterém se jíž pyšnily Mikovi bicí, dostavil první ze dvou předskokanů, pražští SECOND CHANCE.

Krátce se představili a začali první peckou „Countdown“. Po druhé písni jsem se začínala probouzet z dřímoty, která mě přepadla ještě z dvě a půl hodinové cesty autobusem, a začala jsem si užívat jejich hudbu, protože byla melodická, nepříliš komplikovaná a hlavně chytlavá. Tvrdší muzika kombinovaná rockovým vokálem. Po druhé písni se ke zpěvákovi přidala „erotická tanečnice“, jak ji frontman z legrace nazval a spíše než ladnými pohyby ho doplňovala příjemným zpěvem. Po třech skladbách z pódia odešla a SECOND CHANCE dohráli zbytek setu sami.Tato smečka se mi líbila a zaujala mě, myslím, že se na ně někdy vypravím i speciálně.

Druzí vystupující, DARK GAMBALLE, už mne tolik nenadchli, jejich hudba nebyla špatná, ale nějak blíže mi neutkvěla v hlavě, zkrátka nic nového. Možná by to chtělo výraznější zpěv, nebo větší show. Není pochyb o tom, že je to dobrá kapela, možná to bylo z části i mou únavou, ale neužila jsem si to vystoupení tak, jak by bylo potřeba.

Definitivní probuzení a naladění však přihopsalo až s příchodem krále paliček, Mika Terrany, který od začátku až do konce dokázal udržet skvělou domácí atmosféru.

Když jsem se hlásila o akreditaci na toto bubenické vystoupení, stále jsem přemýšlela o tom, jaké to asi bude psát o hodině a půl bubnování, zda je to vůbec možné. Teď mám pocit, že kdybych mohla, popsala bych deset stránek a mé dojmy by nebyly u konce.

Že je Mike opravdovým mistrem bylo všem jasné už z loňského ročníku Masters Of Rock, kde získal nejen Guinessův rekord v největším počtu za sebou odehraných koncertů s různými kapelami, ale i mnoho fanoušků. V Praze se ukázal zase v trochu jinačím, neméně však pozitivním světle.

Ze začátku zahrál pár písní ze svého alba SINFONICY, proložené svými úžasnými vtipnými komentáři.

Další částí koncertu bylo „až příliš dlouhé a nudné sólo“, jak ho sám mistr nazval. Mně tedy nudné nepřišlo ani trochu, celou dobu jsem nevěřícně koukala a hlídala se, abych údivem příliš neotevírala pusu. Slyšela jsem hodně bubenických sól a je pravda, že většinou spíš nudí, než baví. Toto však byl úplně jiný kalibr. Terrana zahrál snad všechny rytmy a způsoby hraní na bicí, včetně hraní holýma rukama, či vyhrávání jakýchsi indiánských rytmů.

Mike TerranaNásledoval další set symfonických skladeb, mezi nimiž byl i očekávaný Mozart! Mike si nasadil svou, již typickou, paruku a s výrazem největší důstojnosti, která budila až úsměv na rtech hrál...

Hraní však nebylo všechno, co Mike stihnul. Vyházel pár paliček, rozbil dva whirbly, které pak spravoval a aby nebylo ticho, bavil nás dalšími svými vtipnými komentáři. Vyhazování paliček do vzduchu, či točení v rukách, tolik typické pro Terranu nepočítaje.

Je úžasné, co všechno Mike s bicími zvládne. I přes svůj věk – je mu jednapadesát let – hraje pořád s energií, kterou by mu mohl závidět leckterý dvacátník. Jediným důkazem toho, že se u hraní přece jen trochu namáhal, byla louže potu pod jeho soupravou.

K všeobecné spokojenosti lidí nadšených z koncertu přispěla i neohlášená autogramiáda po skončení show, kde se každý mohl s Mikem setkat a prohodit pár slov.

A tradičně by to chtělo pár slov závěrem: Nemám slov... Ústa mi ochrnula úžasem.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit