Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Lenny Kravitz, Raphael Saadiq – 15.11.2011 – O2 Aréna, Praha
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Lenny Kravitz, Raphael Saadiq – 15.11.2011 – O2 Aréna, Praha

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Další z velkých koncertů má za sebou pražská O2 Aréna. Svou návštěvou ji totiž poctil čtyřnásobný držitel ceny Grammy, Lenny Kravitz, který v současné době v Evropě propaguje svou novou desku s názvem „Black And White America“.

Jak se dalo předpokládat, pořadatelský gigant Live Nation, pořádající mnoho velkých akcí v tomto moderním stánku, předvedl ukázkovou produkci a organizaci a přesně s úderem osmé hodiny se na obří stage začala rovnat doprovodná kapela Raphaela Saadiqa. V tu chvíli bylo krom několika stovek stojících na ploše celkem prázdno. Samozřejmě že se situace s přibývajícím časem postupně lepšila, nicméně až do příchodu Kravitze, to bylo takové všelijaké. Líto je mi těch, kteří neměli z jakéhokoliv důvodu možnost přihlížet třičtvrtěhodinovému setu předskakujícího Raphaela Saadiqa se svou kapelou. Nelze pochopitelně srovnávat oba účinkující tohoto večera, nicméně nutno podotknout, že přestože odezva publika nebyla zrovna nejžhavější, Saadiq se po hudební stránce rozhodně neztratil a určitě nebyl takovým outsiderem, jak mnozí z počátku očekávali.  Navzdory jisté zvukové „diskriminaci“ ve srovnání s hlavní hvězdou večera nabídl velice příjemný mix soulu s R&B v černošském podání a jen potvrdil zasloužené vlastnictví cenného ocenění z roku 2003, v podobě věhlasné Grammy, kterou mu vynesla skladba „Love Of My Life (Ode To Hip-Hop)“. Jde prozatím o jeho jedinou, nicméně jedenáct dalších neproměněných nominací v nejrůznějších kategoriích potvrzuje, že rozhodně nejde o žádné ořezávátko. Velká pochvala patří samozřejmě též jeho kapele, která odvedla naprosto famózní práci. Ať už jde o doprovodné zpěvy, tak o obtloustlého showmana za klávesami, který si i přes své ohromné indispozice troufl na sic krátkou, přesto zábavnou taneční kreaci v půlce setu, za což sklidil ohromný potlesk.

Lenny Kravitz započal svůj set krátce po čtvrt na deset (dle předpokladů), což opět svědčí o perfektní organizaci celé akce. Jako otvírák zvolil „Come On Get It“, chytlavou hitovku z novinkové desky. Úvodní ohromení doprovázené nezvyklou dávkou nervozity v mžiku (sotva po pár větách) překazila porucha kabelu mikrofonu. Dlouho předlouho se Lenny vztekal, než bylo vše napraveno. Celkem nepovedený začátek byl však během několika následujících hitovek jako „Always On The Run“ či „American Woman“ poměrně rychle zapomenut. Ať už je aktuální deska „Black And White America“ jakákoliv (dle mého názoru velmi povedená), jednoznačně se celkem rychle potvrdilo, že naživo fungují její jednotlivé skladby stoprocentně. Ať už jde o zmíněný otvírák „Come On Get It“, pohodovou „Stand“, rockovku „Rock Star City Life“ nebo jeden ze zlatých hřebů večera, „Black And White America“, doprovázený projekcí fotografií z Lennyho dětství na obří obrazovku za jeho zády. Největší ohlas samozřejmě a celkem pochopitelně zaznamenaly největší a nejznámější hity tohoto amerického rockového sex idola. Krom představení novinkové desky samozřejmě zazněla jakási best of směska, mapující průřez celou tvorbou. Nechyběly klasiky jako „Mr. Cab Driver“, „Fly Away“, „American Woman“, „Always On The Run“ či akustická verze „I Belong To You“ jako přídavek.

Hlavní hvězdu večera samozřejmě po celé vystoupení doprovázela živá kapela, bez níž by celé vystoupení bylo sotva poloviční. Mnoho prostoru samozřejmě dostaly dechové sekce tvořené černošským triem a velký obdiv zaslouží též Kravitzův live kytarista, který obstaral většinu té techničtější práce a přiznejme si, po instrumentální stránce Lennyho jednoznačně předčil. Samotný Kravitz působil po celou dobu v pohodové náladě a relativně spokojen. Samozřejmě že došlo i na tu obligátní teatrální část spojenou s vyléváním rockového srdíčka. Osobně jsem v upřímnost podobných proslovů dávno přestal věřit, nicméně k podobným vystoupení tohle jednoznačně patří.

Poslední skladbou večera byla pecka „Let Love Rule“, během které se Kravitz vydal na obhlídku O2 arény. Šlo o výlet celkem hodně odvážný a ne zrovna často vídaný, jelikož šlo o možná patnácti minutový pochod, během kterého nezapomněl ani na sedící fanoušky v zadní části. Velký respekt patřil v tento moment především zbytku kapely, který neustále dokola omílal to samé a předvedl tak ohromnou dávku vytrvalosti.

Krátce na to, po třiadvacáté hodině, byl celý večer uzavřen a lidé se mohli spokojeně rozutéct na všechny směry. Celé této rockové mega akci přihlíželo dle mého odhadu něco kolem deseti tisíc fanoušků (spíše méně), což bylo k mému překvapení poměrně málo. Kdo si však cestu na tento koncert našel, neudělal chybu a byl svědkem vskutku parádní soul, blues rockové slavnosti.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Mohlo by vás zajímat