Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Síň slávy
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Síň slávy: Deep Purple – In Rock (1970 / CD / Harvest / hard rock)

Deep Purple – In RockNapadá mne hned několik možných úvodů, kterými lze tuhle desku uvést do naší Síně slávy. Nicméně ve světle nedávných událostí, které zatřásly celým hudebním světem, nemůže úvod patřit ničemu jinému, než vzpomínce na Jona Lorda, klávesáka a zakladatele skupiny, která by bez jeho vkladu zněla úplně jinak. Vzpomínce na hudebníka, jenž měl na chod a tvorbu této formace zásadní vliv. V kapele působil od jejího založení léta páně ’68 až do druhého roku třetího tisíciletí, kdy byl nucen formaci ze zdravotních důvodů opustit. V souvislosti s ním si nejvíce pozornosti zasluhuje geniální, byť dost kontroverzně přijatý počin „Concerto For Group And Orchestra“, Lordovo dítko, na němž se řádně „vyblbnul“ ve své zálibě ve vážné hudbě a které předcházelo právě „In Rock“. Čím dál víc nabývám dojmu, že na „druhé straně“ už je víc dobrých muzikantů než tady, na Zemi. Snad nás může těšit alespoň myšlenka, že, slovy Lordovy ženy, „odešel ze tmy do světla.“ Rock In Peace Jon!

Siň slávy: Rainbow – Rising (1976 / CD / Polydor / hard rock)

Okolnosti vzniku tohoto článku jsou zcela jasné. Je to přesně týden, co nás opustil nepřekonatelný zpěvák, hlasový čaroděj, skvělý bavič a – jak můžeme slyšet ze všech stran – výjimečný, laskavý a milý člověk, Ronald James Padavona, známý jako Ronnie James Dio.

Síň slávy: Stratovarius – Episode (1996 / CD / Noise / melodic metal)

Nechme stranou hlubší analýzu současné situace kolem STRATOVARIUS a Tima Tolkkiho. Každý, kdo se o tuhle kapelu zajímá, ví, co se v ní dělo před pár měsíci. Ví, jak mezi sebou válčili na jedné straně Tolkki a na druhé zbytek STRATOVARIUS. Nebylo to nic hezkého. Dnes je situace naštěstí klidnější. Celková nevraživost v kapele mě samotného inspirovala – spíš, než k rozboru aktuálnějších počinů – k ohlédnutí se do minulosti. Do tak daleké minulosti, ve které snad žádné velké problémy neexistovaly. Možná, že tehdy zapouštěli své kořeny, o tom ale v tomto článku nepadne ani slovo, slibuji.

Síň slávy: Lacrimosa - Elodia (1999 / CD / Hall Of Sermon / gothic metal opera)

Lacrimosa - ElodiaV pořadí už pošesté přichází smutný klaun, aby nás zavedl do svého světa, kde i ti nejslabší z nás mají své místo na slunci a kde i ten nejhlubší cit může vyplout na povrch a zbavit nás tak tíživého pocitu. Pošesté, ale stále s neuvěřitelnou silou nás zaplavují klenuté oblouky smyčců, dráždí zuby kytar a léčí hlas dvou bytostí. Tilo a Anne přicházejí pošesté, poprvé však s Londýnským symfonickým orchestrem...

Síň slávy: Queen - Innuendo (1991 / CD / EMI / rock)

Queen - InnuendoMou další srdeční záležitostí je kapela QUEEN. A stále zde chybí recenze na některé jejich album. Má volba je jasná. Hned z několika důvodů je pro mě „Innuendo“ tím nejlepším, co kdy QUEEN natočili a i proto si zaslouží místo v Síni slávy.

Síň slávy: Dio - Holy Diver (1982 / CD / Mercury / heavy metal-hard rock)

Dio - Holy DiverTak jsem zde znovu a znovu přináším článek o DIO. Tentokrát do Síně slávy. Ronnie James Dio toho za svou hudební kariéru zvládnul proklatě mnoho a stále pokračuje ve svém hudebním životě. Z mnoha skvělých alb, které během své sólové dráhy natočil, by se jich dala vybrat spousta, která by s přehledem obdržela 10/10. Pokud však máme vybrat jedno do Síně slávy, volba je nad slunce jasná. „Holy Diver“!!!

Síň slávy: Iron Maiden - The Number Of The Beast (1982 / CD / EMI / heavy metal)

Iron Maiden - The Number Of The BeastNaší cestu po legendárních metalových albech jsme začali dílem kapely JUDAS PRIEST „Painkiller“. Navážeme na ni neméně významným albem neméně významné kapely. Slova IRON MAIDEN – „The Number Of The Beast“ do úvodu stačí bohatě, pojďme na to!

Síň slávy: Waltari - Yeah! Yeah! Die! Die! (1996 / CD+ / EMI / death metal symphony)

Waltari - Yeah! Yeah! Die! Die!„protože hranice totálního šílenství a absolutního blaha jsou si tak blízké“

Síň slávy: Judas Priest - Painkiller (1990 / CD / Columbia / heavy metal)

Judas Priest - PainkillerMetal už toho má něco za sebou. A za svou dlouhou existenci se na metalové scéně objevilo tolik kapel, které psaly metalovou historii a tolik alb, které tyto kapely vynesly do metalového nebe.

Síň slávy: The Sins Of Thy Beloved - Perpetual Desolation (2000 / CD / Napalm / gothic-doom)

The Sins Of Thy Beloved - Perpetual DesolationTheatre Of Tragedy kdysi položili základy jednomu nádhernému hudebnímu stylu. Neřekl bych ale, že jsou zároveň těmi největšími mistry svého řemesla, protože tehdy když TOT začali stagnovat, objevily se jiné kapely, které dokázaly původní ideu rozvést do ještě větší šíře a zároveň i hloubky. Jeden z největších klenotů tehdy nesl jméno „The Sins Of Thy Beloved“. Za svoji existenci stihli sice vydat pouze dvě řadová alba, ale ta se zase mohou chlubit kvalitou nejvyšší. Do síně slávy jsem se rozhodl uvést to mladší z nich, protože dokázalo mým srdcem prostoupit jako ledový skalpel a zanechalo po sobě pouze znepokojivě autentický pocit mrazivé noci, samoty a obrovského smutku. Vítejte v jednom z nejzaslzenějších údolí, jaké znám...

Síň slávy: Tristania - Beyond The Veil (1999 / CD / Napalm / gothic-doom metal)

Tristania - Beyond The VeilPředpokladem pro správné vnímání následujícího textu je současný poslech alba „Beyond The Veil“!

V dobách, kdy slovo gothic ještě vyvolávalo husí kůži a vhánělo vzrušující pocit očekávání do žil, zrodilo se toto geniální a po mnoha stránkách absolutní album. Morten Veland zavelel k frontálnímu útoku na všechny naše smysly a celá kapela jako jeden muž odvedla skvělou práci po všech stránkách. Jen velmi málo alb si drží tak vysoký kredit tolik let a pro gothic to platí dvojnásob. V případě alba „Beyond The Veil“ ale jakoby do sebe najednou všechno dokonale zapadlo. Propracovanost a účinnost alba jsou ještě dnes ohromující, každý nový poslech je silným zážitkem a vytržením z všední reality. Pojďme tento klenot tedy ještě jednou naleštit, než ho uložíme do síně slávy...