Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 0

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Gloryhammer – Space 1992: Rise Of The Chaos Wizards (2015 / CD / Napalm/ epic power metal)
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Gloryhammer – Space 1992: Rise Of The Chaos Wizards (2015 / CD / Napalm/ epic power metal)

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Space 1992 Rise Of The Chaos WizardsKdyž jsem poprvé zevrubně poslouchal novinku GLORYHAMMER, můj první dojem byl jasný – na té desce nenechám nit suchou. Její plytké melodie, vyumělkované zpěvné linky, kostrbaté refrény a příšerné klávesy v kombinaci s otřesným příběhem, který využívá laciná klišé, navíc zasazená do naprosto nepřirozeného prostředí, to prostě nepřipadá v úvahu. Hm, nečekal bych, že ve finále z toho kapela vyklouzne tak snadno… Rozhodně snadněji než hlavní záporák tohoto příběhu na konci desky.

Vlastně se dá říct, že historie se opakuje, protože podobně jsem se před pár roky tvářil na debut této formace. Jenže hned první skutečný poslech člověka tak nějak vyvedl z rozohněné nálady. Nejprve však pár suchých faktů – novinka od GLORYHAMMER je druhým počinem tohoto projektu. Debut „Tales From The Kingdom Of Fife“ ode mě dostal celkem slušné hodnocení – chválil jsem zejména fakt, že se objevila kapela, která umí zahrát epický power metal v pojetí, jež dokáže bavit a ve finále vlastně nezní až tak ohraně. Nyní zde máme pokračování, kdy už samotný název „Space 1992: Rise Of The Chaos Wizards“ naznačuje mnohé.

Tak, co jsem to vytýkal v úvodu? Příběh. Debut začal kdesi ve středověku a příběh byl takovou variaci na film Statečné srdce, pouze s víc fantasy prvky. V jeho závěru bylo zlo samozřejmě potrestáno a úhlavní padouch byl uvržen do ledového spánku, z něhož nám však v pokračování jaksi procitl. Trvalo to nějaký pátek a ejhle, jsme v roce 1992, kdy se svádí boj rovnou o celou galaxii (něco na způsob Hvězdných válek). Zargothrax (temný mág) už navíc není tím ultimátním zlem, ale zjišťujeme, že chce povolat někoho mnohem temnějšího a děsivějšího. Zkrátka a dobře celkem nic, co bychom neznali z různých fantasy a sci-fi filmů, knih, počítačových her nebo konec konců i hudby metalové. Dobrým příkladem jsou třeba dnes již polofunkční Dánové IRON FIRE, kteří ve svých příbězích rovněž rádi spojovali mágy a udatné válečníky s kosmickými bitvami, mezigalaktickými koráby, roboty a ufouny. Klišé umocňují samozřejmě veškeré ty epické bitvy, zdánlivě bezvýchodné a zcela marné situace a snaha odvrátit nástup gaunera, který je ještě mnohem nebezpečnější než celý Zargothrax.
Jenže – ruku na srdce, to prostě k podobným příběhům patří. Asi nikoho by nebavilo poslouchat příběh o tom, jak je Zargothrax po celé generace pěkně v klidu pod ledem. Anebo příběh o tom, že tento padouch se po procitnutí ze svého ledového vězení polepšil a začal se věnovat nadaci na podporu okřídlených jednorožců. Bavilo by to někoho? Troufám si tvrdit, že ne. GLORYHAMMER nadto nejsou spisovatelé, aby vymýšleli nové, nečekané zápletky. To po nich nikdo nemůže chtít. Naopak je třeba ocenit jejich humor. Už samotné zasazení příběhu do roku 1992, kdy se již běžně cestuje vesmírem, je celkem vtipně pojaté poupravení historie. V kombinaci s přezdívkami jednotlivých hudebníků, texty písní, promo fotkami a dalším z toho vychází celkem vtipně uvařená kaše.
Tedy i přes všechen nános toho klišé bahna, kterého opravdu není málo, se na kapelu skrz příběh nelze zlobit a ubírat jí nějaké body.

Co tedy hudební stránka. Epický power metal známe již také na tisíce způsobů a hned úvod je jeho typickou ukázkou. Power metalový rozjezd, do toho Gloryhammerklávesy a sbor v latině? Nemůže být asi nic víc ohraného.
Jenže – onen původní dojem, že je to celé jaksi kostrbatě vyumělkované, těžkopádné a kýčovitě poslepované vlastně neplatí. Při podrobnějším poslechu člověk zjistí, že skladby jsou napsány se stejnou lehkostí, jako tomu bylo na debutu. Písně samozřejmě odkazují na domovskou kapelu Christophera Bowese (tedy na ALESTORM) a zaznamenáme i prvky původních RHAPSODY, zůstávají však i nadále svěží, takže udržují vaši pozornost. Plus bod je stále za zpěváka Thomase Winklera, který je svým projevem stále sympatičtější a od minule udělal rozhodně velký pokrok. Jeho projev nabyl na jistotě a barevnosti, navíc se nám celkem pěkně vyzpíval i ve vyšších polohách, takže zde to je jednoznačná spokojenost. Víc prostoru dostal i temný mág Zargothrax ve svých promluvách. Zejména ten v předposlední písni je umě zakomponovaný tak, aby podporoval atmosféru písně a její gradaci. Pozitivně pak hodnotím i odkaz na taneční muziku v písních „Questlords Of Inverness Ride To The Galactic Fortress!“ a zejména vyloženě disko popík v „Universe On Fire“. Chris Bowes má pro podobnou muziku slabost, ostatně má též elektro/techno projekt s nevyslovitelným názvem „ASDFGFA“. Víc prostoru pro realizaci si tak nyní vyhradil i u GLORYHAMMER. A proč ne, jen ať si metloši zkusí, jak jsou tolerantní. Celé mi to navíc dobře zapadá do kontextu desky, tedy pokud na ní pohlížíte trochu s nadhledem, uvolněností a humorem.

Oproti mému očekávání desce ve finále neuškodilo ani to, že vychází nedlouho po novince Luca Turilliho a jeho RHAPSODY. Ona totiž produkce GLORYHAMMER a Lucova jsou od sebe vzdálené několik světelných let, takže nedochází k žádné zbytečné konkurenci.

Celkově vzato musím shrnout, že novinka GLORYHAMMER drží úroveň debutové desky. Všechny mé původní zásadní obavy se po nějaké době rozptýlily a zbyly převážně dobré dojmy. Ano, i na tomto albu najdete nějakou tu vatu, a pokud nemáte smysl pro humor nebo čas se na desku správně naladit, možná ji zlostně hodíte kamsi do koše a pustíte si nějaký true metal. Na druhou stranu odsoudit ji takto šmahem by byla asi škoda. Je na ní pořád docela hodně dobrého – skladby jako „The Hollywood Hootsman“ nebo závěrečná „Apocalypse 1992“ určitě mají co říct a konec konců i více disko-techno-popíkové věcí, o kterých jsme mluvili dříve, mají své místo a kouzlo. Ač bych to na začátku nečekal, tak se docela těším, jak se příběh o zlém čaroději Zargothraxovi a udatném Angusi McFifovi XIII. bude vyvíjet dál. Více nám prozradí třetí deska, kterou můžeme téměř jisto jistě očekávat.

 

Hodnocení: 7,5 / 10

Podpořte kapelu i Volumemax KUPTE SI CD!

Seznam skladeb: 1. Infernus Ad Astra
2. Rise Of The Chaos Wizards
3. Legend Of The Astral Hammer
4. Goblin King Of The Darkstorm Galaxy
5. The Hollywood Hootsman
6. Victorious Eagle Warfare
7. Questlords of Inverness, Ride To The Galactic Fortress!
8. Universe On Fire
9. Heroes (Of Dundee)
10. Apocalypse 1992
Oficiální video
Lyric video
Vydavatel: http://shop.napalmrecords.com/
Domovské stránky: http://www.gloryhammer.com/
Facebook: https://www.facebook.com/gloryhammer?fref=ts
Zní jako: Rhapsody, Iron Fire, Alestorm

 

 

   

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Mohlo by vás zajímat