Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 0

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Power 5 – 1751 Tvoje zem (2010 / CD / vlastní vydání / power-heavy metal)
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Power 5 – 1751 Tvoje zem (2010 / CD / vlastní vydání / power-heavy metal)

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

Věřte tomu, nebo ne, ale byli to právě POWER 5, kteří mi otevřeli cestu k české metalové scéně. Dobře si pamatuji, jak jsem je se zaujetím sledoval na druhém ročníku Masters Of Rock. Jejich pecka „Minuty věčnosti“ mě tehdy opravdu uzemnila, a tak mé první CD, které jsem si skutečně koupil „za své“, nebyl „Painkiller“, „Number Of The Beast“ nebo „Keeper Of The Seven Keys“, ale právě „Minuty věčnosti“. Dlužno podotknout, že tehdy byl člověk o šest let mladší a metalovou scénu teprve objevoval a jak vidíte, ke klasikám žánru se dostal celkem netradiční oklikou. To však pro tento článek není tak podstatné. Maximálně pouze v tom ohledu, že jak se rozšiřoval počet „nově objevených“ kapel, můj zájem o POWER 5 slábl. Album „Symbol“ jsem slyšel pouze jednou a přiznám se, že nevím, kdy naposledy jsem přehrávačem prohnal „Minuty věčnosti“ (pokud pominu poslech za účelem srovnání s novinkou). Koncertně jsem se s pány od té doby setkal možná dvakrát, naposledy loni, když předskakovali DARK MOOR v Brně. A nyní tu je nová deska „1751 Tvoje zem“.

Výše uvedený vývoj zde nemá nic společného s tím, že bych chtěl skupinu nějak srážet. Myslím, že se jedná o naprosto logickou a přirozenou evoluci, neboť i po vydání nového alba můžeme prohlásit, že POWER 5 nijak výrazně nezatřásli s žánrovou scénou. Na druhou stranu se stále jedná o tuzemskou špičku v rámci power metalu, čímž jsem se chtě nechtě dostal do bodu, kdy musím smutně konstatovat, že česká power metalová scéna na tom opravdu není (až na několik výjimek) zrovna nejlépe (upozorňuji, že jsem nenapsal nic ve smyslu „na českou kapelu je to dobré“, neboť ani já nemám rád striktní rozdělování na českou scénu a zahraniční).

Začal bych rovnou od největšího problému. POWER 5 přišli s koncepčním albem, které má stopáž někde přes hodinu. To samo o sobě přímo volá po pestrém projevu, jenž bude oplývat změnami nálad, zapojením alespoň kláves a akustických kytar, prostě a jednoduše po projevu, který i hudebně bude kopírovat děj desky. A to je přesně to, co zde chybí. Klávesy i akustická kytara se objeví možná dvakrát. Nemůžu si pomoct, ale myslím, že zeštíhlení sestavy o klávesistu je v případě „1751 Tvoje zem“ velkou nevýhodou. O pestrém projevu tak také nemůže být příliš řeč. Většina písní se drží ve velmi úzce vymezených mantinelech a s trochou nadsázky lze říct, že jediné změny v jejich základní struktuře jsou v rychlosti – buď rychlejší nářez nebo hutnější valivý song. To trochu přeháním; dočkáte se různých melodií, vyhrávek, sól nebo třeba zpěvu jen za doprovodu basy a bicích, ale to je všechno přece jen trochu očekávatelné. Nějaký moment překvapení, který by měl obstarat třeba jiný nástroj nebo nečekaný zvrat, zde nečekejte. Náznakem, jak by to podle mého mělo být, je píseň „S větrem“, která právě velice dobře odráží nejen textově, ale i hudebně děj příběhu. I balada by mohla pomoci ven ze stereotypu, ale ta se zde také neobjeví, byť „Tys mi scházela“ by naznačovala opak.

Druhým bodem, u něhož bych se zastavil, je zvuk. Snad za to může počet poslechů, protože „1751 Tvoje zem“ jsem poslouchal opravdu mnohokrát, neboť jsem si stále nemohl udělat dost jasný názor. S větším množstvím poslechů mi však došlo, že zvuk této desky není tak obstojný, jak jsem domníval v počátku. Především bicí by určitě potřebovaly výraznější zvuk a na různých místech by ostřejší a jasnější projev slušel i kytarám. Naopak baskytara mi připadá velmi zvláštně povytažená. Je to sice možná lepší, než kdybyste ji neslyšeli vůbec, ale právě proto, že je občas výraznější než uťáplé kytary a bicí, mi to spíš vadí, než abych ji pochválil. A konečně zpěv. Olin se rozhodně nešetří a připravil pro sebe docela náročné party a popravdě řečeno, mám dojem, že občas své síly poněkud přeceňuje. Konkrétně první refrén písně „Zrada“ a především pak závěrečné dva refrény „Půjdem do pekel“. V těchto okamžicích mám dojem, že tak trochu ztrácí dech.

Jako poslední drobnou výtku – velice subjektivní – jsem si nechal první a poslední song desky. Zatímco intro „1751“ je podle mě přinejmenším velice rozporuplné, tak závěrečný vál „Valaši“ (cover METALIUM) je patrně nutné brát spíš jako malou recesi, především kvůli textové stránce.

Nyní je ale na čase, představit album i z jiného pohledu. Patnáct let na scéně prostě musí být znát, a tak „1751 Tvoje zem“ nabízí i mnoho dobrého. Především je tu několik opravdu povedených vypalovaček (moje oblíbená „Už jdou“ nebo závěrečné písně), které na živo budou fungovat jistě velmi dobře. Problém je v tom, že v rámci desky se celá řada těchto nadějných songů prostě ztratí, a to kvůli výše probrané monotónnosti.
Za další je rozhodně třeba pochválit textařskou stránku. Olin na tomto albu zvolil méně metaforický projev, který řadu mých známých rozděloval na dvě skupiny a místo toho přišel s jasnými texty, ačkoliv bych se nedivil, kdyby i tak měly určitá skrytá poselství. Ruku v ruce jde pochvala i za děj, který nechává posluchači určitou volnost v tom, že s jednotlivými liniemi může pracovat sám. Podle mě se totiž jedná hned o tři úrovně příběhu, které jsem si spojil dohromady. Jiní však mohou nesouhlasit a příběh si tak tvořit podle sebe, což je, myslím, vždy dobře. A ještě jedna poznámka k ději. U některých písní vám nedá příliš práce, aby se před vámi objevily obrazy, o nichž Olin zpívá. Zpočátku si stačí občas pročíst text při  poslechu a jakmile jej máte v hlavě, celkem snadno si již vše vybavíte.
Konečná, ale ne nejméně důležitá, pochvala je pochopitelně za hráčské výkony. Patnáct let na scéně je znát i v tomhle a jediné, co tedy pro mě zůstává trochu otevřenou otázkou je, zda si Olin občas nevzal poněkud velké sousto.

Taková je tedy nová deska POWER 5 v mých očích. Znovu si musím postesknout nad tím, že rozmanitost je zde opravdu nízká a přitom tak potřebná. Přiznám se, že je to pro mě celkem záhada, neboť „Minuty věčnosti“ tímto problémem opravdu netrpí. Naproti tomu to nebylo lisované album, booklet nebyl tak rozsáhlý a zvuk mělo mnohem horší. V konečném bodování by tak obě alba dopadla možná stejně, ale nemohu zakrýt své poměrně nepříjemné překvapení nad tím, jak POWER 5 ubrali (znovu ve srovnání s „Minutami“) na pestrosti, byť se trochu vzdalují tak okatému projevu a la  STRATOVARIUS. Je vidět, že hledání té správné cesty není jednoduchá věc, nicméně věřme, že na další desce se poštěstí lépe.

Hodnocení: 6/10


Vydavatel: Power 5

Domovské stránky: Power 5

Seznam skladeb:

1. 1751
2. Ďábelský vůz
3. On a tvoje zem
4. Už jdou
5. Vatry
6. Tys mi scházela
7. Skála
8. Zrada
9. S větrem
10. Nocí dál
11. Vzpoura
12. Půjdem do peke
13. Zvon zní
14. Valaši (METALIUM cover)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Mohlo by vás zajímat