The Order – 1986 (2012 / CD / Massacre / hard rock)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

The Order – 1986Když kytarista Bruno Spring založil svou formaci THE ORDER, měl v plánu prozkoumat s ní nová hudební teritoria. Debutová deska tento úmysl alespoň trochu naznačovala, když do dominantně hard rockového základu byly přimíchány různé moderně metalové postupy. Výsledkem byla poměrně tvrdá a špinavě znějící produkce. Ta způsobila, že jsem skladby na desce „Son Of Armageddon“ (2006), přirovnal k partě tvrdých gangsterů, kteří se s vámi opravdu mazat nebudou. Recenzí debutu pro mě můj kontakt se skupinou skončil a až nyní tomu osud chtěl, aby se cesty mé a cesty kapely znovu střetly. THE ORDER totiž vydali novinkou „1986“.

Už samotný obal se od toho debutového výrazně liší zprávou, kterou potenciálnímu posluchači předává. Ačkoli nepřináší zhola nic nového, určitě se shodnu s většinou (zejména pánských čtenářů) že na pohled je příjemnější koukat na dámu ve slušivém prádle než na bílou skicu jakési lebky. A právě v tom je i zásadní hudební rozdíl mezi oběma počiny. Zatímco debut se snažil tvářit, jak již bylo uvedeno, drsňácky, tak na novince můžeme na nějaké syrové výstupy s klidem zapomenout. Místo toho budeme hýčkáni klasickým hard rockem – kvalitním, leč bez vlastní tváře.
Tak častý to problém dnešních hard rockových desek se nevyhnul ani těmto pánům. Jejich nové album má vše, co byste od daného žánru očekávali. Většinou hutnější skladby vybavené čitelnými riffy a dobře zvládnutými sóly. Bicí mají co říct, basa se občas ukáže podobně jako klávesy, které zde mají funkci doplňujícího nástroje. Výsledný zvuk je slušně vyvážený, dominují mu kytary a je lehce zastřený; snad proto, aby navodil dobovou atmosféru. Velmi povedený je zpěv – Gianni Pontillo vládne drsným hlasem, který však na tomto počinu často zjemňuje zpěvem ve středních polohách případně přímo ječákem. Celkově trochu rezignuje na svůj ostrý projev, jímž se představil třeba hned v úvodu debutové desky. Přesto zaslouží pochvalu za bezproblémově zvládnuté party.
Kromě hutnějších písní se zde dočkáme rychlejší vypalovačky „Lonely Nights“, slabší baladičky „A Kiss Under The Rain“ nebo několika velmi přístupných, střednětempých hitovek včele s „Fire It Up“. Nebál bych se říct, že tato píseň by v 80. letech mohla směle prorazit do programů vybraných rádií.

Co ale s tím, když kapela postrádá vlastní ksicht? Tu zaslechnete DEEP PURPLE (zbavené typického klávesového prvku), RAINBOW (v jejichThe Order „popové“ éře), onde zase krajany GOTTHARD. A ano, na odkaz AC/DC se také nezapomnělo. Nechci tímto skupinu nějak shazovat, ale v hard rocku je zkrátka pekelně těžké přijít s něčím, co by mělo jedinečný patent kapely. Možná, že horší je fakt, že se pánům nepodařilo dát do desky nějaký výraznější náboj, jenž by dokázal strhnout. Něco takového, co by umožnilo posluchači mávnout rukou nad tím, že skupina to s novou deskou zkouší v osvědčených vodách, které rozhodně nejsou neprobádané. V této souvislosti mě napadají další jejich krajané, POLUTION, které jsme tu měli nedávno. Ačkoli ti se také pohybují v tom, co všichni dobře známe a ačkoli je THE ORDER svými hráčskými a pěveckými kvalitami patrně převyšují, ve výsledku jsou si obě skupiny svým současným hudebním projevem dost blízké (a osobně bych o kousek preferoval POLUTION právě proto, že jejich písně mě dokázaly strhnout).

THE ORDER se rozhodně odchýlili od toho, co chtěli dělat v začátku, tedy probádat hudební oceán mezi klasickým hard rockem a moderním metalem. Přinejmenším s touto deskou určitě. Zda se jednalo o postupný přechod od experimentů k hard rocku, nebo zda se pro současné směřování skupina rozhodla až nyní, vám nepovím, neb dvě alba mezi „Son Of Armageddon“ a současným počinem jsem neměl tu čest slyšet. Jisté je to, že „1986“ slaví komerční úspěch. V domovském Švýcarsku je deska na 44. místě hitparády. No, vlastně proč ne? Je to poctivá hudba, které podle mě chybí snad jen ten správný náboj. Možná, že vy ho najdete a pak počin určitě ohodnotíte lépe než já. Domnívám se totiž, že 6,5 je minimum, na němž je možné se více méně shodnout.

 


Hodnocení: 6,5/10




Vydavatel: Massacre Records

Domovské stránky:
The Order

Seznam skladeb:


1. The Power Of Love    
2. Long Live Rock' N' Roll
3. Generation White Line
4. Lonely Nights
5. Fire It Up
6. A Kiss Under The Rain
7. Damn Hot Chick
8. Heartbreaking Rebel Blood
9. Why Dreaming Hollywood
10. Stop Lying in the Name of Love

Zní jako: Deep Purple, AC/DC, Polution

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Mohlo by vás zajímat