Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 0

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Bloodbound – In The Name Of Metal (2012 / CD / AFM / melodic power metal)
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Bloodbound – In The Name Of Metal (2012 / CD / AFM / melodic power metal)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Bloodbound – In The Name Of Metal Švédové z BLOODBOUND během své osmileté existence svým fanouškům připravili nejedno překvapení, ne-li vyložený šok. Neustálé rošády týkající se změn hlavního frontmana jistě znechutily početné davy a to navíc opakovaně. Uplynulé události posledních let tak rozdělily fanoušky na dva těžko smiřitelné tábory. Jeden z nich se stále nedokázal vzpamatovat (a pravděpodobně již ani nedokáže, neboť nechce) z odchodu božského Urbana Breeda, který se pro ně stal díky ztvárnění klenotů „Nosferatu“ a „Tabula Rasa“ formou jisté perverzní fetiše. Tento tábor po jeho odchodu na BLOODBOUND zanevřel a utvořil si ze zbytku kapely perfektní prostor pro vylévání vlastní zlosti z vývoje celé situace. Tito se v rámci nastíněné problematiky zakonzervovali a vydali se stopovat božského Urbana Breeda do jiných projektů. Druhá z těchto skupin si je vědoma jak přínosu Urbana Breeda, tak jeho obrovského talentu, jeho osoba však pro nikoho nezbožštila a Breedovo odchod z kapely vnímali pouze jako konec jedné éry BLOODBOUND a počátek éry nové. Osobně se řadím k příslušníkům druhého tábora, neboť mám rád celek BLOODBOUND  a jejich hudbu, nikoli pouze projev URBANA BREEDA, přestože považuji desku „Nosferatu“ za tu nejlepší v diskografii těchto Švédů. Nedomnívám se však, že by s příchodem Patrika Johanssona začala být tvorba kapely oproti dřívějšku jakkoliv podřadná či snad zavrženíhodná.

V pořadí pátá studiová nahrávka s otřepaným názvem „In The Name Of Metal“ pokračuje jednoznačně tam, kde skončila předchozí, tedy u klasického melodického metalu s důrazem na nosné zpěvné refrény a lehce zapamatovatelné kolovrátkové opakovačky. Jenže ani za dob Breeda nebyla situace jiná, takže není vlastně co vyčítat. Nutno však poznamenat, že s příchodem Johanssona se projev kapely začal přece jen více orientovat na metalový mainstreem a nabyl poněkud jednodušší formy. Což vrcholí právě v novinkové desce, která ukazuje harmonické krásy a kouzla kytarové muziky bez příkras a komplikací v jejich téměř naturalistické podobě, osekané od jakýchkoli progresivních snah. Dalo by se říct, že se jedná o jednu z nejpřístupnějších a nejprůhlednějších a koneckonců nejmetalovějších (myšleno heavy metal) nahrávek v historii skupiny. Do popředí se tak dostala ryzí forma úderného melodického metalu, opírající se právě o heavy metalové pilíře. A ukázalo se, že právě tato forma Johanssonovi svědčí nejlépe.

Byl jsem celkem znechucen a vystrašen z videoklipu k songu „In The Name Of Metal“. který spatřil světlo světa ještě před vydáním desky. BloodboundTak zklamán, jako když GAMMA RAY uvolnili skladbu „To The Metal“. Jenže v celkovém kontextu je nakonec jeden velký rozdíl. BLOODBOUND vzdávají hold heavy metalu celou deskou, nikoli jednou skladbou. Teprve po poslechu kompletu jsem pochopil záměr „In The Name Of Metal“. Jak jsem již naznačil, prezentace Švédů je snad nejprůhlednější a nejpřímočařejší v celé jejich historii. Není však důvod k panice. Krom několika ryze heavymetalových hymen typu „In The Name Of Metal“ či „Metalheads Unite“ se BLOODBOUND samozřejmě představují ve své tradičnější, power metalové podobě. A jako malou provokaci na závěr si dovolili zařadit předělávku skladby „Book Of The Dead“, ve které Johansson jednoznačně potvrzuje, že pokud by snad někdo brzdil BLOODBOUND, on to nebude. Z rychlejších a klasičtějších skladeb je třeba zmínit například povedenou „King Of Fallen Grace“, která sice neznamená zlomový okamžik desky, řadí se nicméně mezi ukázkové reprezentanty tvorby kapely v roce 2012.

Jelikož byla recenze předešlé desky „Unholy Cross“ psána zástupcem prvního z výše charakterizovaných táborů (Mr.Crimson Thunder) a byla tedy (dle mého) značně podhodnocena, byť jistým nedopatřením, neboť byla vnímána a hodnocena v kontextu tvorby kapely, nikoli v kontextu hudebním a nebylo na ní nahlíženo s potřebným odstupem. Došlo tedy k poněkud paradoxní situaci, kdy tato deska dostává ode mne, jakožto zástupce druhého tábora, více bodů než předchozí, přestože osobně považuji „Unholy Cross“ za přece jen lepší. Očekávám, že můj příspěvek vzbudí alespoň nějaké emoce a rozproudí diskuzi na téma BLOODBOUND. Prosím však všechny čtenáře, aby respektovali názory ostatních a přistupovali k diskuzi s vědomím, že sto lidí = sto chutí.

 


Hodnocení: 7/10




Vydavatel: AFM Records

Domovská stránka: Bloodbound

Seznam skladeb:

1. In The Name Of Metal
2. When Demons Collide
3. Bonebreaker
4. Metalheads Unite
5. Son Of Babylon
6. Mr. Darkness
7.  I'm Evil
8.  Monstermind
9. King Of Fallen Grace
10. Black Devil
11. Bounded By Blood

Zní jako: PowerQuest, HammerFall, Dawn Of Silence

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit