Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Judas Priest - Metaloví bozi
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Judas Priest - Metaloví bozi

Po opravdu dlouhé době jsem se rozhodl přiblížit vám další zásadní kapelu heavy metalového pole. I když, jak určitě víte, případně jak poznáte, vztáhnout vliv této kapely pouze na heavy metal by bylo dost úzkoprsé. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že JUDAS PRIEST patří k jedné z nejvlivnějších metalových kapel všech dob. Ano, o tom kdo je „nej“ by se dalo polemizovat dlouho a jasného závěru bychom se asi stejně nedopátrali. Následující řádky ale objasní, co všechno JUDAS PRIEST pro metal vykonali, a proč právě oni by mohli / měli být metalovou kapelou číslo jedna.

Přenesme se nyní do Anglie konce 60. let, do průmyslového Birminghamu. Zde fungují paralelně dvě kapely, jejichž život se má spojit v jeden. Kytarista K.K. Downing (Kenneth Keith) zkoušel s Ianem Hillem (baskytara) a Johnem Ellisem (bicí) v St. John´s School. K.K. se tehdy snažil o post kytaristy v dosud bezejmenné formaci, ve které působili zpěvák Alan Atkins a baskytarista Bruno Strappenhill. Nezkušená Downingova hra tehdy Atkinsově kapele se smělými plány nepřišla dost dobrá a pozici kytaristy získal Earnest Chataway z EARTH (pozdějších BLACK SABBATH). Trojice přijala za své jméno JUDAS PRIEST (podle jedné z písní Boba Dylana). Již tehdy měla podepsanou tříletou smlouvu s malou společností Immediate Records. Smůla byla, že firma zkrachovala dva měsíce po podpisu smlouvy. I to byl důvod, proč zde končí první sestava JUDAS PRIEST.

Koncem roku 1970 se Al Atkins začal poohlížet po nových spoluhráčích. Zavítal rovněž na zkoušku K.K., Iana a Johna a tehdy byl jejich hrou natolik nadšen, že jim nabídl spolupráci. Kapela neváhala ani na okamžik a Al, který byl považován za osobnost, spojil své síly s touto trojicí.. Název se z FREIGHT mění na Alovo JUDAS PRIEST. Následují měsíce tvrdé dřiny ve zkušebně. Práce vrcholí jejich prvním koncertem, který proběhl 16. března 1971 v Essingtonu. Repertoár se tehdy sestával především z převzatých věcí. Kapela předskakuje populárním BUDGIE, SLADE nebo Gary Morreovi. V říjnu od kapely odchází Ellis a na bubenické stoličce se během let 1971-1972 vystřídají Alan Moore, Chris Campbell a John Hinch, který přichází s Robem Halfordem (zpěv). Ještě před Halfordovým příchodem však kapela koncertuje po celé Anglii ve společnosti THIN LIZZY, UFO nebo STATUS QUO a rovněž skládá svůj vlastní materiál.

Judas PriestJak již bylo zmíněno, do kapely přišel nový zpěvák. Al Atkins totiž JUDAS PRIEST opouští právě v době, kdy dění začíná nabírat na obrátkách. Náhrada v podobě Roba Halforda se však našla rychle, neboť Ian a K.K. zjistili, že potenciální Ianův švagr je kvalitní zpěvák. Rob, který se v civilu živil jako divadelní osvětlovací technik, se nenechal dlouho přemlouvat, jelikož jeho kapela HIROSIHMA, na tom nebyla zrovna nejlépe. A tak spolu s bubeníkem Johem Hinchem mění působiště.

Jméno JUDAS PRIEST se postupně stává váženějším. V roce 1974 podepisují kontrakt s Gull Records. Na žádost ze strany firmy kapela hledá druhého kytaristu. Tím se stal Glenn Tipton (FLYING HAT BAND). Je poněkud ironií, že skupina měla fungovat pouze s jedním kytaristou, když si nyní nedokážeme představit, že by Tipton mohl existovat bez Downinga a naopak. Jejich kytarová hra inspirovala řadu dalších kytaristů a lze tvrdit, že kytarové dvojice, které přišli po nich, více či méně čerpaly ze jejich odkazu. Zde tedy končí nestabilní období začátků a sestava je, až na pozici bubeníka, na dlouho stálá.

JUDAS PRIEST začínají svou cestu k vrcholu metalového Olympu vydáním alba „Rocka Rolla“ (1974). Deska je založená především na vlivu blues a v porovnání s následujícími počiny působí přeci jen slabě. Skupina vystupuje v britské televizi a londýnském Marquee. Díky těmto akcím mohou v roce 1975 na festival Reading. Dobré ohlasy na toto vystoupení umožňují formaci nastoupit opět do studia a natočit další album.

„Sad Wings Of Destiny“ z roku 1976 je považováno za naprostou klasiku. Nadčasové album, které nabouchal navrátivší se Alan Moore, se proslavilo klasikami jako „Victim Of Changes“ nebo skladbou „The Ripper“. V létě tohoto roku poprvé navštěvují Ameriku v roli předkapely REO SPEEDWAGON. Firma Gull však nemá dostatek finančních prostředků na náležitou prezentaci alba a na ukojení rostoucích potřeb kapely. Proto se skupině nepodařilo tímto albem oslovit širší vrstvy publika. Z tohoto pohledu je důležitý rok 1977, kdy JUDAS PRIEST podepisují smlouvu s CBS Records. Nyní se mohou „Judasové“ pořádně rozmáchnout. Album „Sin After Sin“ z téhož roku produkuje Roger Glover. Za bicí tehdy usedl studiový bubeník Simon Phillips. Album se znovu prosadilo mnoha klasikami. Jmenujme například „Sinner“ či „Dissident Aggressor“, kterou o jedenáct let později předělali SLAYER. Odtud plyne značné ovlivnění thrash metalové scény právě JUDAS PRIEST, jelikož v této době byste jen těžko hledali tvrdší hudbu, než kterou produkovali JP. Zajímavostí je, že kapela před nahráváním alba zkoušela ve filmových studiích Pinewood v těšné blízkosti kláštera. Muzikanti se brzy stali oblíbenými a dokonce byli pozváni matkou představenou na garden party.

V roce 1978 se objevuje deska „Stained Class“. Album se proslavilo především díky úvodní vypalovačce „Exciter“, monumentální „Beyond The Realms Of Death“ nebo převzaté „Better By You Better Than Me“. Tato píseň za několik let způsobí kapele pěkné trable. V roce 1985 je čeká obvinění z navádění teenagerů k sebevraždám, údajně díky pozpátku nahraným poselstvím. Album je tou dobou na trhu dobrých 12 let. Kapela spor v Renu nakonec vyhraje (rok 1990). Tato nepříjemnost však nejenže zaviní posunutí vydání přelomového alba „Painkiller“, ale celkově ovlivní atmosféru v kapele, a to dosti negativně. Nyní jsme však ještě v roce 1978. Věci začínají nabírat na spádu. Díky CBS se jak předchozímu tak současnému albu vede na trhu daleko lépe, obzvláště v Americe stoupá zájem o kapelu a nic nebrání oslnivé cestě k vrcholu.

Judas PriestDalší album a další nový bubeník, tentokrát Les Binks. „Killing Machine“, které v Americe vyšlo pod názvem „Hell Bent For Leather“ a navíc obsahovalo bonus „The Green Manalishi“ od FLEETWOOD MAC. To se píše rok 1978. Singl „Take On The World“ se dostal do britské Top 10. O pár měsíců později se to samé podařilo skladbě „Evening Star“. Oproti albu „Stained Class“ dosáhla tato deska trojnásobně většího prodeje. Navíc s tímto počinem se začíná probouzet takzvaná nová vlna britského heavy metalu (NWOBHM). Během tour hudebníci poprvé vystupují v kůži a Halford na pódium přijíždí na „harleji“. Zde se tedy rodí nová heavy metalová image.

Úspěšné období konce 70. let dovoluje „Judasům“ koncertovat s takovými velikány, jakými jsou LED ZEPELLIN, později KISS nebo AC/DC. V roce 1979 vychází živé album „Unleashed In The East“, které v Británii dosahuje na 10. příčku v hitparádě a v USA se prodává v milionech. Často se debatuje o tom, zda bylo albu pomoženo k jeho kvalitě ve studiu či nikoli. Kapela však tuto možnost samozřejmě popírá.

Začátkem nového desetiletí přichází „Jidášové“ s jedním z nejoceňovanějších alb heavy metalové historie. „British Steel“ dnes zní téměř jako magická formule a skladby jako „Breaking The Law“, „Grinder“, „Metal Gods“ nebo „Living After Midnight“, která se dostala do britské Top 10, by měl znát každý příznivce těžkého kovu zpaměti. Rovněž se na něm objevil bubeník Dave Holland (TRAPEZE). „British Steel“ znamenalo počátek úspěšných cest do Ameriky, ke kterým kapele značně pomohla i televizní síť MTV. A že se jednalo o vskutku gigantické koncerty. I v Anglii byl však o uskupení zájem. Na prvním festivalu Monsters Of Rock v Doningtonu (1980) hráli před 60.000 fanoušky a spolu s RAINBOW byli hlavním lákadlem.

Po náročném koncertním tour kapela nahrává v Ibiza Sound Studios desku „Point Of Entry“ (1981). Oproti „British Steel“ se jednalo o uhlazenější a jemnější album, které možná bylo lehčím zklamáním, přesto však nikdo JUDAS PRIEST nezatracuje. O to mocněji však vypadá následující „Screaming For Vengeance“ (1982), které je do té doby nejtvrdším albem historie JUDAS PRIEST. První místo v britské a 17. v americké hitparádě, dvě platinové desky a šest měsíců permanentního hraní…to mluví samo za sebe. Turné má velký dopad na řady hudebníků, kteří se později sami proslaví. Někteří z nich se dokonce dostali do své vysněné kapely (Soctt Travis a Tim Owens), o tom však později.

Judas PriestI když začátkem 80. let NWOBHM pomalu slábne a v poli zájmu je německá scéna a oblast americké Bay Area, JUDAS PRIEST se o své pevné místo v čele metalových kapel bát nemusejí. „Defenders Of Faith“ z roku 1984 tuto skutečnost jen umocňuje.

S rozpaky bylo přijato první digitálně nahrané metalové album historie, „Turbo“. Kapela na něm zaexperimentovala a použila více kláves a kytarových syntezátorů. To se psal rok 1986. O rok později vychází další živé album „Priest…Live!“ a další studiová nahrávka, pocházející z roku 1988, „Ram It Down“ má za úkol smířit dva znepřátelené tábory fandů. Jedni kapelu vyzdvihovali za to, že se nebojí experimentovat, druzí volali po návratu ke klasice. Z toho důvodu je na „Ram It Down“ pro obě skupiny něco.

V roce 1990 odchází JUDAS PRIEST z Rena jako vítězové již zmiňovaného soudního sporu. Se svým očištěným jménem dávají zřetelně najevo celému metalovému světu, co to je heavy metal. Album „Painkiller“ se dá nazvat heavy metalovou učebnicí, biblí, klenotem…sotva kdy ještě bude album, které by mohlo toto překonat. Naprostá definice metalu. Povinný poslech pro všechny, kteří sami sebe chtějí nazývat metalisty, začíná právě u tohoto alba. Nebudu se dlouze rozepisovat, pokud vás zajímají podrobnosti o albu, není nic jednoduššího než kliknout na odkaz pod textem a zjistíte, čím je „Painkiller“ tak jedinečné a proč zaujímá místo v naší síni slávy (a zdaleka ne jen v naší). Jen zmíním, že „Painkiller“ za bicími nabušil Scott Travis (dříve RACER X), jeden z těch, kteří byli poznamenáni JUDAS PRIEST, a který to dotáhl právě do své oblíbené smečky. I když ne na dlouho.

Po následujícím turné, během kterého si Halford zlomí nos v Torontu kvůli svému vjezdu na „harleji“ na pódium, totiž dochází ke krizi, která má vyústění v odchodu Scotta Travise a především Roba Halforda. Scott a Rob poté zakládají novou kapelu FIGHT. JUDAS PRIEST pokračují dál, jednoznačně však právě zde končí jedna kapitola života „Jidášského kněze“ a nastává jakési období temna.

Na dlouhých sedm let se kolem JUDAS PRIEST rozhostilo ticho. Kromě kompilace „Metal Works ´73-´93“ (1993) se nic moc zásadního nedělo. Pokud jde o FIGHT, těm v roce 1993 vychází album „War Of Worlds“. Druhé album „A Small Deadly Space“ však znamená odklon od heavy metalu a zájem diváků slábne.

Judas PriestRok 1997 je plný událostí jak kolem JUDAS PRIEST, tak kolem Halforda. Ten totiž rozpouští FIGHT, aby založil avantgardní projekt TWO. Ani tomuto projektu se však příliš nedařilo. V předvečer vydání nového alba učinil Halford přiznání ke své homosexualitě. Týž rok se JUDAS PRIEST vzpamatovávají a s novým zpěvákem Timem „Ripperem“ Owensem (ex-BRITISH STEEL, WINTER´S BANE) a navrátilcem Scottem Travisem za bicími vyráží znovu brázdit metalové vody. Prvním studiovým výsledkem této spolupráce bylo album „Jugulator“, které vyšlo přesně v týž čas, kdy bývalý zpěvák vydal své. Album sází na agresi a příliš velký úspěch nezaznamenává. Rok 1997 rovněž přináší debut Glenna Tiptona v podobě sólové desky „Baptizm Of Fire“.

Příchod Owense do kapely byl inspirací pro film Rock Star (Rocker). Původně se natáčení měla účastnit i sama kapela, poté, co však dostala do rukou scénář, od záměru upustila. Místo opravdových JUDAS PRIEST se ve filmu objevuje například Zakk Wylde či Jeff Pilson.

Ani Halfordův druhý projekt TWO se nesetkává se zájmem posluchačů, a tak ho Halford rozpouští. Dlouho však nezůstává nečinný a rozjíždí další uskupení pod názvem HALFORD, které si razí vody ryzího heavy metalu. Mnohým fans JUDAS PRIEST se v srdcích rozhořel plamínek naděje právě díky Halfordovu návratu k metalu, na který údajně kdysi zanevřel. Píše se rok 2000 a HALFORD vydávají album „Ressurection“. O rok později se objevuje živák „Live Insurrection“, na kterém je však většina písní z dílny JUDAS PRIEST. Představte si, že ten samý rok vydávají JUDAS PRIEST koncertní album“´98 Live Meltdown“. V ten samý čas se tedy objevily prakticky dva živáky od JUDAS PRIEST. Poměrně zajímavá situace, nemyslíte?

V roce 2001 JUDAS PRIEST vydávají album „Demolition“, které je poslední s Owensem v sestavě. Prodejní čísla jsou na kapelu formátu JUDAS PRIEST velmi slabá. O rok později vychází formaci HALFORD druhé CD pojmenované „Crucible“.

Judas PriestV roce 2003 se, podle posledního očekávání a k radosti snad každého metalového fanouška, kapela dává znovu dohromady s Robem. Tim Owens dostal kopačky přes mail a nakonec se usadil u jakési americké power metalové formace ICED EARTH, jejíž jméno možná někteří budete znát. Sám si poté rozjel ještě boční projekt BEYOND FEAR. Aktuální informací je, že jeho post v ICED EARTH zaujal navrátivší se Matt Barlow.

Do trendu réunionů tedy vstoupili i JUDAS PRIEST. Po příchodu Halforda vychází kompilace „Metalogy“ a v roce 2004 skupina vyráží na tour po Evropě. V USA jsou jednou z hlavních kapel Ozzfestu. V roce 2005 se na světě objevuje nové, s napětím očekávané album „Angel Of Retribution“. Po rozpačitých albech s Owensem se zcela určitě jednalo o balzám na těžce zkoušená srdíčka všech fandů kapely.

Určitě ještě nesmím zapomenout na druhou sólovku Glenna Tiptona „Edge Of The World“ z roku 2006, která je poctou pro dva nejtalentovanější hudebníky, s kterými, podle jeho vlastních slov, mohl kdy spolupracovat a kteří dnes již bohužel nejsou mezi námi – bubeníka Cozyho Powella a baskytarista Johna Entwistlea. Výtěžek z prodeje alba jde na pomoc charitě, která bojuje proti rakovině.

Zde tedy naše cesta pomalu končí, ale cesta JUDAS PRIEST jde dál. Všichni jsme již v očekávání, co kapela přinese na novém albu, které bude pojednávat o životě a díle francouzského věštce Nostradama. K.K. Downing v jednom z rozhovorů uvedl, že je zatím složeno 18 skladeb s celkovou stopáží kolem 90ti minut a on sám by nerad moc zkracoval, proto se pravděpodobně dočkáme 2CDčka. Máme se tedy určitě na co těšit…okřídlené zakončení, o jehož pravdivosti jsem však zcela přesvědčen.

www.judaspriest.com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit