Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/plugins/system/advga/advga.php on line 21

Strict Standards: Declaration of JParameter::loadSetupFile() should be compatible with JRegistry::loadSetupFile() in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/libraries/joomla/html/parameter.php on line 512

Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 39
Tim “Ripper“ Owens – Nedoceněný velikán metalu
Strict Standards: Only variables should be assigned by reference in /home/volumemax.cz/volumemax.cz/templates/theme741/index.php on line 141

Tim “Ripper“ Owens – Nedoceněný velikán metalu

Je tomu dlouho, co se objevil na našich stránkách profil nějaké kapely. Proto jsem se rozhodl po dlouhé době opět přispět a maličko s touto skutečností pohnout. Bylo těžké vybrat někoho, s kým bych začal a nakonec jsem se rozhodl, že to nebude kapela, ale jedinec. Jde o mého velice oblíbeného zpěváka, výtečného, avšak poměrně nedoceněného, který se na hudební scéně pohybuje jako na horské dráze. Jednou si splní svůj sen, aby byl následně odkopnut a zavrhnut a za čas opět využit další kapelou v její velké krizi. A další pokračování bylo opět stejné. Opět po velké kritice odsouzen a po emailu vyhozen z kapely. Pokud vás stále nenapadá kdo, je tímto nešťastným hrdinou, který v těžkých časech udržel nad vodou a vpumpoval novou krev do žil kapelám JUDAS PRIEST a ICED EARTH, budu muset napovědět. Je z USA a má přezdívku RIPPER. Ano, jde o Tima Owense. Majitele špičkového hlasu, který byl po celý svůj život jen sprostě využíván a následně nelidsky odkopnut bez nějaké větší známky vděku. Odpusťte taková silná slova, ale mě osobně tento příběh hodně poškodil, protože není zcela jasné, kde by byly kapely, které vytahoval z bryndy v dnešní době. Jestli by vůbec existovaly. Třeba by zrovna JUDAS PRIEST zanikli v bídě a totální skladatelské neplodnosti a metalový bůh Rob Halford by se už na stará kolena neobtěžoval k reunionu. Právě Tim pro něho připravil půdu a držel celou tu dobu JP v perfektní formě. Ale k tomu až později.

Timothy S. Owens se narodil 13. září 1969 v americkém Ohiu. Než se dal na pěveckou kariéru, pracoval jako úředník. Jeho první kapelou, se kterou zpíval, byla partička BRAINICIDE, s nimiž nahrál v roce 1990 dvě dema s názvy „Heavy Artillery k7“ a  „Brutal Mentality K7“. Maličko jsem se o tuto kapelu zajímal a skutečně není lehké sehnat něco z jejich historie. Ona totiž jejich existence nebyla nikterak dlouhá, protože se zmohli pouze na vydání již zmíněných dvou demo nahrávek. Měl jsem možnost poslechnou píseň „Payment In Blood“, ve které byl Tim celkem dost nejistý a nevyzpívaný. Už zde disponoval perfektním ječákem, ale přece jen byl to jen začátek kariéry. Nutno ovšem říci, že už tady Tim vyčnívá nad ostatní zpěváky s debutovou nahrávkou. Jde o mix speed a thrash metalu. Po Timově rozchodu se kapela rozpadla a již o ní nebylo vidu ani slechu. Druhou Timovou zastávkou byla  power metalová sebranka WINTERS BANE opět z Ohia. Owens se ke kapele připojil v roce 1991 a v roce 1993 ji dovedl k první desce „Heart Of A Killer“, které předcházelo stejnojmenné demo. Tato nahrávka už se shání již o mnoho snadněji a Tim v ní působí už o něco jistěji a profesionálněji. Za poslech stojí hlavně píseň „Heart Of A Killer“, ale žádná z písní není nikterak špatná. Doporučuji spíše fandům Owense, jinak si myslím, že nahrávka nemá nějakou větší hodnotu a kdo neposlechne o nic podstatného rozhodně nepřijde. Tim se zde vyznačuje poměrně kvalitním vokálem, často zpívá v závratných výškách a už i jeho projev ve středních polohách získává obrysy dnešní podoby. Nutno poznamenat, že kapela fungovala i po jeho odchodu a do dnešní doby vydala další dvě desky s názvy „Girth“ v roce 1997 a „Redivivus“ o devět let později (recenze zde). Skutečností ovšem zůstává, že pravděpodobně hodně těží z Timovo dřívější účasti. K tomuto názoru, mě dohnal fakt, že jsem o kapele nikdy neslyšel jinak než ve spojitosti prvního skutečného angažmá Owense. V žádném případě nechci ale kapelu hanit, kdo chce, tak si poslechne a udělá obrázek sám. Toto je profil Tima Owense, ne jeho bývalé kapely.

Tim se nikdy netajil vášní pro anglické legendy a to převážně pro kapelu JUDAS PRIEST. Byl velkým fandou a působil též v revival kapele. Asi právě toto mu pomohlo ke splnění jeho velkého snu. Když v roce 1992 oznámil Rob Halford, že odchází od JP na sólovou dráhu, kapela hledala nového vokalistu. V roce 1995 se jím stal právě Tim. Tehdy prohlásil :

„Slyšel jsem uvnitř hudbu. Vcházím do jídelny a tam stojí ten obrovskej stůl. Je tam Ian Hill. Taky je tam Scott, kterej hraje kousek dole na bubny. A je tam i Glenn, sedí na zesilovači a jamuje. Celej život ses na ně koukal na plakátech po celým tvým pokoji a najednou seš tu s nima.“

Splnil se mu tak jeho velký sen a konečně měl možnost světu ukázat, co v něm skutečně je. Na kapele ležela v té době těžká deka a očekávalo se od nich skutečně mnoho. Poslední deska „Painkiller“ totiž byla revoluční a znamenala pro kapelu další milník jejich kariéry. Dodnes je totiž nahrávka považována za jedno z nejlepších alb metalové historie. Je jasné, že Tim neměl po Halfordově odchodu vůbec lehkou úlohu, ale ničeho se nebál a vrhnul se s kapelou do práce. Výsledkem jejich snažení bylo v roce 1996 CD „Jugulator“. Co k této desce povědět? Utvořili se dva tábory lidí, které buď přivítali nové JUDAS PRIEST s moderním zvukem a maličko tvrdší prezentací a nebo je odsoudili a s nimi i jejich nového vokalistu. Mě se nahrávka líbí a považuji ji za dost povedený kousek, který sice odvrátil kapelu k maličko jiné muzice, ale s novým zpěvákem měla přijít změna. Proč se snažit někoho kopírovat. Kapela už nemusela v té době nic dokazovat. Dala světu již mnoho kvalitních nahrávek, tak proč nezaexperimentovat? Výsledkem snažení byla hodně moderní a hodně tvrdá deska, okořeněná o elektronické efekty a celkově obdařená dost moderním zvukem, který nebyl pro kapelu do té doby zrovna typickým prvkem. Skladby pojednávají často o smrti. Z alba bych vyzdvihl například titulní „Jugulator“ nebo perfektní „Burn In Hell“. Sám Tim má nejradši píseň „Blood Stained“. Ale kdo nové Jidáše přijal a skousl odklon od dřívějšího stylu, byl spokojen. A pokud deska byla špatná, rozhodně to nebylo kvůli hlasovému projevu. Kapela samozřejmě i nadále koncertovala a vydala v roce 1998 živé album „Live Meltdown“, které považuji za jeden z nejlepších živáku celkově. Ripper stoprocentně potvrdil své kvality a schopnost nahradit Halforda. Na dvojalbu zazněly všechny důležité skladby z historie kapely a samozřejmě i to nejlepší z poslední desky. Pokud někdo v té době váhal, tenhle živák ho musí přesvědčit, že Rob Halford rozhodně není nenahraditelný. Písně dostaly nový lesk a moderní zvuk. Od té doby už nezněly tak nudně a starobyle. Došlo k renesanci starých pecek, které ovšem neztratily nic ze svého původního kouzla.

recenze zde). Bohužel, ani zde neměl štěstí, protože i když už měl konečně mnoho prostoru, nedokázal dát dohromady ten nejkvalitnější materiál, a proto je deska chorobně nakažená stereotypem. Ale už alespoň není s kým srovnávat a lze si nalít čistého vína a upřímně říci ano, tady Tim šlápl vedle a i přesto, že podal skvělý výkon, deska je slabá. I na této placce  najdeme samozřejmě dost světlých momentů, ale jako celek není ničím překvapující.

{youtube}crn-cyTA1yA">recenze zde). Bohužel, ani zde neměl štěstí, protože i když už měl konečně mnoho prostoru, nedokázal dát dohromady ten nejkvalitnější materiál, a proto je deska chorobně nakažená stereotypem. Ale už alespoň není s kým srovnávat a lze si nalít čistého vína a upřímně říci ano, tady Tim šlápl vedle a i přesto, že podal skvělý výkon, deska je slabá. I na této placce  najdeme samozřejmě dost světlých momentů, ale jako celek není ničím překvapující.

{youtube}crn-cyTA1yA" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true" width="425" height="344">


Krátce po nahrání druhé desky s IE dostává vyhazov (údajně po emailu) a ocitá se opět na dlažbě. Vrchol vší drzosti byla myšlenka, že po návratu Matta Barlowa se chystá celá poslední deska „Framing Armageddon: Something Wicked Part 1“ vydat znovu, ovšem v přezpívané verzi. Tohle je podle mě vrchol neúcty.

Oslabený a nedůvěřivý Owens i přes všechno co zažil opět kývl na další nabídku od legendárního muzikanta, tentokrát kytaristovi Yngwie Malmsteenovi. Nebylo to na stálo, šlo jen o takové hostování na CD z roku 2008 „Perpetual Flame“.  V ní nedostal až tolik prostoru ke zpěvu, jelikož hlavní roli zde hraje švédský kytarový mág. Celkově ale jeho technickou hru solidně doplnil, ale myslím, že je poměrně škoda takový špičkový vokál pohřbít pod tíhou kytarových sól. Spolu s Malmsteenem vyrazil i na několik koncertů a začal se věnovat svému novému projektu.

Skutečnost, že zatím poslední projekt pojmenoval sám po sobě, svědčí o hořké skutečnosti a uvědomělosti, že nikde nedostane tolik klidu jako ve vlastní kapele s vlastním názvem. Bohužel i zde došlo opět ke zklamání. CD „Play The Game“ vyšlo teprve před několika týdny, ale nemůžu se zbavit dojmu, že je Ripper hodně znaven a nachází se v krizi. V krizi, do které ho dohnali sami fanoušci (respektive odpůrci), kteří ho odsuzovali a také nevděk
a neustálé otřesné zacházení. Nutno závěrem poznamenat, že se Tim objevil v mnoha tributních projektech a nebo jako host.

Obávám se, že jeho budoucnost je celkem nejistá, nikdo neví, jakým směrem se bude ubírat a kolik bude mít štěstí. Domnívám se ale, že jeho dosavadní práce zůstala mnohými neoceněná a tím Ripper upadá. Pod tíhou nedůvěry a nevděku. Škoda, že takový hlas neměl tolik potřebné štěstí, aby se zařadil mezi metalové bohy. Doposud to byl bohužel jen ten, který hrál druhé housle. Často se o něm mluví jako o člověku, který zaskakoval za Halforda a který zpíval v ICED EARTH.

www.timripperowens.com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Mohlo by vás zajímat